Když hostingy selžou, postav si vlastní server!

Letošní leden a únor byl pro většinu mých webových stránek tragický. Někomu se podařilo nalézt bezpečností mezeru ve WordPressu a proběhl velký únorový útok, kterému se neubránily ani naše weby. Díky varovnému sytému Googlu, který při nalezení malwaru váš web hodí hned na blacklist a uživatele Chromu následně varuje před vstupem na váš web, nebylo až tak složité se o problému dozvědět. Tento problém se netýkal jen a pouze dvou webů, byl to CL Sport a Dálkové-pochody.eu. Tyto dva weby jsou totiž na hostingu u společnosti WEDOS Internet, a.s. Konkrétně na Webhostingu No Limit s neomezeným prostorem za 30,25 Kč s DHP za měsíc. Všechno ostatní weby byly u společnosti Freehosting ENDORA.cz, některé na hostingu zdarma a ostatní se zakoupeným PLUS účtem který se pohybuje mezi 14-18 Kč za měsíc, podle počtu předplacených let. Cena domén v tomto případě nehraje roli.

Finance rozhodně nebyly hlavním důvodem pro vytvoření vlastního serveru. Šlo především o kvalitu služeb. Je mi jasné, že za takové částky nemůžu očekávat zázraky té nejvyšší kvality, ale zabezpečení Endory mě zklamalo natolik, že jsem to ani nezačal řešit. Odstranění virů nemělo smysl, vraceli se hned zpátky, z toho důvodu jsem se rozhodl se všemi weby Endoru opustit. V tu chvíli mě napadl Wedos, kde už mé dva weby hostují. Neomezený prostor u hostingu zní sice fajn, ale pro většinu webů, respektive pro všechny, by se jednalo o zbytečně drahý luxus. Hosting u Wedos navíc nedosahuje příliš dobrého výkonu a rychlost načítání, pak začíná trpět.

Klasické hostingy jsem tedy škrtnul a zbývá možnost vlastního serveru, který může mít u poskytovatelů 3 podoby: Virtuální server, dedikovaný server a server housing.

Server housing – U poskytovatele dostanete fyzické místo pro svůj server, většinou místo v racku, kdy platí za pronájem, místa, linky a proudu. Veškeré vytvoření, správu i fyzické úpravy hardwaru máte ve vlastních rukou.

Dedikovaný server – Pronajímáte si fyzický server, vešker výkon s nikým nesdílíte a veškeré instalace, nastavení a úpravy si provádíte sami. Poskytovatel se stará o veškerou fyzickou správu serveru, například výměna disků apod.

Virtuální server – z hlediska správy stejný jako dedikovaný, jen nemáte vyhraněný “fyzický kus” serveru, ale pouze garantovaný prostor a výkon napříč servery.

V tuto chvíli jsem začal prozkoumávat nabídku virtuálních serverů u Wedosu. Dedikovaný server je pro drtivou většinu uživatelů naprosto zbytečný luxus, protože u virtuálního je výkon stejně garantován, tak nepřináší žádné zásadní rozdíly. Server housing rozhodně nepřipadal v úvahu, protože nákup vlastního “železa” by byl zbytečně nákladný krok.

Cena virtuálního serveru se zdála být příznivá, ale moje znalosti v oblasti nastavení Linuxových serverů nejsou nikterak valné. Doma jsem už menší experimentální server měl. Jedná se o velmi starý notebook, více než 10 let, se serverovou verzí systému Ubuntu. Webový server s databázemi fungoval bez problému, tak jsem začal zkoumat nastavení více domén na jednom serveru a přiřazení k různým složkám. Tento problém jsem považoval za svou největší překážku, ale ve výsledku nebyl problém všemu poměrně rychle porozumět.

V tu chvíli mě to napadlo. Proč si mám platit virtuální server, se stejnou konektivitou jako mám doma? Ukázalo se, že výkon a 60 GB velký harddisk jsou pro mé potřeby naprosto dostačující. A tak to začalo, co šlo odvirovat, jsem odviroval a přesunul, ale většinu bylo daleko jednodušší vytvořit znovu. Říkáte si, že u tak starého notebooku nastává poměrně vysoké riziko poruchy, především u nepřetržitého provozu. Samozřejmě jsem proto myslel i na zálohy. Je mi jasné že u tak starého stroje člověk neví dne ani hodiny a proto jsem se rozhodl využít cloudu. Vzhledem k tomu, že v rámci předplatného Office 365 má můj One Drive kapacitu přes 1 TB, není problém zálohovat veškerý obsah serveru přímo do cloudu. V tuto chvíli tento proces ještě není automatický, tudíž zálohování provádím nepravidelně, ale jakmile si i tuto část nastavím, rád se s vámi podělím o svůj postup.

Vlastní server u sebe doma není pro každého. Pokud nemáte vysokorychlostní připojení na optice a vlastní pevnou IP adresu, tak na tuto možnost rovnou zapomeňte. Pokud ale vlastníte více webů, tak se vlastního serveru nebojte. Určitě nebude těžké najít někoho, kdo vám pomůže s nastavením serveru, případně mě můžete kontaktovat prostřednictvím komentářů. A zajímavost na závěr, i tento web běží na zmíněném serveru.